Ministerstvo životního prostředí vydalo koncem listopadu Zprávu reflektující aktuální trendy v oblasti udržitelnosti, energetiky a oběhového hospodářství. Klíčová témata zahrnují i využívání obnovitelných zdrojů energie, nakládání s odpady či výrobu biometanu. Tady je souhrn nejdůležitějších bodů z pohledu skupiny EFG.
Přehled energetického mixu
Co se týče spotřeby primárních zdrojů, která je jedním ze základních ukazatelů energetické bilance státu, je česká energetika stále výrazně závislá na uhlí a ropě. Tento trend má klesající tendenci díky nahrazování uhelných zdrojů jádrem (18,5 %) a OZE (13,1 %). Nicméně největší podíl na spotřebě měla za poslední naměřený rok 2022 pevná fosilní paliva (32,3 %) a ropné produkty činily 22,7 %. Zemní plyn tvořil 15,2 % a jeho spotřeba klesala kvůli nižšímu využití pro výrobu elektřiny a tepla z důvodu vysokých cen.
Uhlí stále tvoří zdroj více než poloviny tepla dodávaného pro domácnosti (10,5 %), přičemž v důsledku energetické krize došlo k meziročnímu nárůstu spotřeby o celých 6,4 %. Dlouhodobé trendy nicméně dle Zprávy naznačují úspěšnou náhradu neekologických zdrojů vytápění modernějšími technologiemi.
V oblasti dopravní energetiky zůstávají obnovitelné zdroje vysoce poddimenzovány, podíl na konečné spotřebě činí pouze 7,2 %, což je hluboko pod evropskými cíli. Rozšíření využití biopaliv, elektrovozidel a dalších alternativních technologií je dle Zprávy zásadní pro dekarbonizaci tohoto sektoru. Stejně tak je podpora OZE a diverzifikace zdrojů zásadní i pro snížení procenta dovozní závislosti Česka, které vzrostlo na 53,4 %.
Přechod ke klimatické neutralitě a rozvoj OZE
Od roku 1990 došlo v České republice k poklesu emisí skleníkových plynů o 37,1 %, což odpovídá redukci na 121,1 Mt CO2 ekvivalentu v roce 2022. Dle Zprávy je tato změna výsledkem restrukturalizace ekonomiky, postupné dekarbonizace průmyslu a podpory zelených technologií.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě elektřiny v roce 2022 dosáhl 18,2 %. Nejvíce elektřiny z OZE bylo vyrobeno z biomasy (23,3 %), bioplynu (24,9 %) a fotovoltaiky (21 %). V roce 2023 se pak podíl výroby elektřiny z jaderného paliva poprvé dostal nad výrobu z hnědého uhlí. Scénáře předpokládají, že při realizaci dodatečných opatření by Česko mohlo dosáhnout cílového podílu 30 % OZE do roku 2030. Ten je dle Zprávy reálný za předpokladu realizace dodatečných opatření, jako je zjednodušení povolovacích procesů (Lex OZE 1 a 2) či podpora komunitní energetiky.
Bioplyn coby druhý největší zdroj po biomase, stejně jako biometan, který z něj lze vyrábět, hrají klíčovou roli v procesu dekarbonizace energetiky a rozvoji OZE ČR. Zpráva zdůrazňuje význam těchto zdrojů jako efektivních a udržitelných nástrojů pro transformaci energetiky. V roce 2023 došlo k markantnímu rozvoji infrastruktury biometanu coby plynu z OZE, v Česku je nyní již deset produkčních míst, přičemž do nedávna u nás fungovala pouze jedna výrobna v Rapotíně.
Oběhové a odpadové hospodářství
Potenicál produkce biometanu je vysoký i díky rozvinutému zemědělství a možnostem využití odpadů. Podle Zprávy by se mohla výrazně rozšířit, pokud by byla přijata příslušná legislativní a ekonomická opatření, jako je podpora výstavby technologií pro úpravu bioplynu na biometan. Aktualizace strategických dokumentů, jako je Národní akční plán pro čistou mobilitu zahrnuje rozšíření cílů pro alternativní pohony a infrastrukturu pro biometan. Příležitosti k financování rozvoje bioplynových a biometanových projektů dle Zprávy poskytuje i redesign Modernizačního fondu a dotační programy zaměřené na obnovitelné zdroje.
Co se týče celkových dat, od roku 2000 klesla v České republice materiálová náročnost o 45,4 %. Produkce odpadů po několikaletém růstu v roce 2022 mírně poklesla na 39,1 milion tun, přičemž komunální odpady tvořily 5,8 milionů tun. Přestože 82,7 % odpadů bylo využito materiálově, téměř polovina komunálních odpadů je stále ukládána na skládky. Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023 tak zdůrazňuje i nezbytnost pokračování v transformaci energetiky a optimalizaci nakládání s odpady. Další snížení skládkování a zvýšení recyklace budou podle ní klíčovými kroky.
