Evropským tématem číslo jedna je aktuálně koronavirus. Zatímco probíhá kolektivní snaha zvládnout epidemii, začínají se objevovat první hlasy, které připouštějí, že jsme možná z nejhoršího venku, ale zároveň se ptají, co bude dál a zda se tato událost nějak podepíše mj. na investicích do obnovitelných zdrojů energie.
Je logické, že pokud celý svět očekává recesi, nevyhne se riziko mírného zpomalení žádnému oboru včetně energetiky. O tom, jak konkrétně bude budoucnost vypadat, zatím nejde s jistotou hovořit. Vycházet můžeme pouze z odhadů. Například britská konzultační skupina v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů Wood Mackenzie odhaduje, že COVID-19 v oblasti větrných elektráren sníží celoroční nárůst nového instalovaného výkonu o 4,9 GW na asi 73 GW.
Nejde však o zpomalení kvůli snížení investic či zájmu investorů do OZE projektů investovat. Tento problém má nejen v Evropě čistě praktický charakter. Čínská karanténa ze začátku roku způsobila, že na některé projekty budování obnovitelných zdrojů aktuálně chybí potřebný materiál. Plošné zavádění karantén a omezení vycházení zase zapříčinilo, že i když by některé projekty velmi rády pokračovaly, nejsou k dispozici pracovníci, kteří by je budovali.
Zatím se tak spíš zdá, že jde primárně o to vydržet, než opadnou bezpečnostní opatření, aby se kola ekonomiky mohla opět roztočit a OZE projekty se daly opět do pohybu. Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola ostatně vyjádřil názor, že světu se nyní otevírá výjimečná šance urychlit celkovou energetickou proměnu a přechod na OZE.
Podle Evropské asociace vydavatelů záruk původu vzrostla meziroční poptávka po “zelené energii” o 11,7 %, zatímco její nabídka rostla jen o 3,5 %. Tento nepoměr bude mít samozřejmě pozitivní vliv na cenu.
