V prosinci proběhla konference OSN o změně klimatu, cílem bylo najít shodu mezi státy na konkrétních pravidlech naplnění Pařížské dohody, na níž se státy zavázaly udržet globální oteplování pod 2 stupni Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.
Po dvou týdnech jednání bylo výsledkem navržení relativně účinných, byť neúplných pravidel pro naplňování Pařížské dohody, nicméně také velmi nejasný příslib rychlejšího tempa snižování emisí skleníkových plynů.
Za hlavní závěry konference můžeme považovat následující body:
- všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky snižování emisí pro období 2020 až 2030; v případě Evropské unie to znamená, že by měla emise snížit alespoň o 55 % namísto dosud platných 40 %
- účinná pravidla pro dodržování Pařížské dohody (stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy), která bude třeba ještě částečně dopracovat v příštím roce (pravidla pro fungování mezinárodního emisního obchodování) se v Katovicích nepodařilo dojednat
- finanční pomoc ohroženým zemím zatím slíbilo zdvojnásobit pouze Německo, jiné státy žádné nové příspěvky do Zeleného klimatického fondu neohlásily. V roce 2020 začnou jednání o zvýšení finanční pomoci potřebným zemím, aby celková částka byla vyšší než 100 miliard USD ročně.
Ať už závěry konference byly pozitivní, či negativní, pozoruhodná byla přítomnost řady mladých lidí s cílem a chutí současnou klimatickou situaci změnit. Není divu, že mladí lidé vnímají klimatickou změnu více než ti starší. Asi nejzajímavější v tomto ohledu bylo vystoupení švédské patnáctileté školačky Grety Thunbergové, jejíž poselstvím bylo sdělit, že starší generace způsobily nepořádek, který je potřeba napravit.
Jinými slovy, žijeme na úkor budoucích generací, vytváříme tak dluh vůči našim dětem, který je potřeba začít splácet. Toto tvrzení potvrzuje řada klimatických výzkumů a vědců.
