Výzkumníci ze švédské univerzity v Linköpingu, Emma Lindkvist, Jenny Ivner a Magnus Karlsson, provedli studii, při které zkoumali nejlepší možnou cestu nakládání s biologicky rozložitelným odpadem jako jsou například vyhozené potraviny.
Pro svůj výzkum si vytipovali pět švédských regionů, které se podle určitých specifik lišily – někde převládal rybolov, jinde bylo velké město apod. Spojili se s největšími producenty potravin a začali zkoumat možnosti dalšího vývoje při třech různých formách zpracování vzniklého odpadu: 1. pokračovat jako doposud, 2. zpracovat bioplyn jako palivo pro automobily a 3. využívat bioplyn pro výrobu elektřiny a produkci tepla. V návaznosti na tyto postupy pak sledovali ekonomickou, environmentální a energetickou výhodnost v rámci daných regionů.
Pro člověka znalého situace nejsou konečné výsledky zase tolik překvapivé.
“Jak se ukázalo, bioplyn je v každém případě lepší, než pokračování starými způsoby. Ve všech pěti regionech byl přechod na zpracování bioplynu výhodnější jak z pohledu environmentálního, tak z pohledu energetického. Ve čtyřech regionech pak bylo zpracování bioplynu výhodnější také ekonomicky. To ukazuje na ohromný potenciál tohoto způsobu nakládání s bioodpadem,” vyhodnotila výzkum Emma Lidkvist.
