Stane se BioCNG palivem budoucnosti?

Decentralizace, akumulace, Smard Grid, udržitelnost. Energetická revoluce prostupuje celým Západem. Česko má velký potenciál obnovitelných zdrojů, využívá je ale málo. Jednou z možností je i výroba biometanu z rozložitelného odpadu. Co stojí v cestě dekarbonizace ČR? Na to se podíváme právě na příkladu bioplynových stanic.

Po vzoru Rapotína i do dalších měst

Rapotínská stanice investiční společnosti Energy financial group (EFG) vyrábí jako jediná v ČR biometan z biologicky rozložitelných odpadů (BRO), tedy tzv. zelený plyn s parametry zemního plynu, jehož produkce zanechává neutrální uhlíkovou stopu. BRO a BRKO zpracovává nejdříve na bioplyn a jeho následným upgradingem na biometan, který může být spotřebován v plynovém kotli kdekoliv nejen v Česku, ale v celé Evropě, a jako BioCNG v dopravě. Biometan lze přitom využít ve všech běžných zařízeních na zemní plyn bez nutnosti úprav a podle Komory obnovitelných zdrojů energie má do roku 2030 nahradit zemní plyn až ve čtvrtině českých domácností.

Právě takové menší obnovitelné energetické zdroje by vzhledem k jejich velkému zastoupení v ČR měly postupně vyrábět větší podíl české energie a suplovat tak stávající dodávky plynu ze zahraničí. Důvody jsou nasnadě: Moderní zdroje, využívající energii vody, větru, slunečního záření nebo biomasy a odpadů, mají pomoci v současném odchodu Česka od uhlí. Zatím jsou sice uhelné elektrárny spolu s jadernými reaktory v Temelíně a Dukovanech základem tuzemské energetiky a teplárenství, ale do budoucna by měly ustupovat právě obnovitelným zdrojům. Nevýhody závislosti na fosilních zdrojích teď navíc zvýraznily i dopady koronavirové pandemie na globální ekonomiku, přičemž biometan má stejné vlastnosti jako zemní plyn z Ruska či odjinud, a může ho tedy nahradit. 
 

Potenciál obnovitelného zemního plynu

V Rapotíně využívají jako obnovitelný zdroj například prošlé potraviny z obchodních řetězců, gastronomických provozoven nebo odpadní biomasu. To vše navíc umí zpracovat včetně obalů. Certifikovaná stanice na výrobu biomasy a biopaliv takto ročně využije 30 tisíc tun odpadu na energii až pro 2 tisíce domácností, nebo BioCNG až pro 3 tisíce automobilů s nájezdem 8 tis. km/rok. V rámci běžných biopaliv má BioCNG nejnižší emise skleníkových plynů a nejnižší spotřebu energie v celém svém životním cyklu – zejména, pokud je produkován z biologicky rozložitelných odpadů. Obrovská výhoda biometanu oproti jiným obnovitelným zdrojům pak spočívá v tom, že je možné jej vyrábět kontinuálně bez závislosti na počasí. Navíc má akumulační potenciál: Je možné jej uložit a skladovat.

Přechod k obnovitelným zdrojům nejspíše urychlí i Evropská komise, která vydělila částku 750 miliard eur na dosažení cíle uhlíkové neutrality evropských zemí do roku 2050. Ceny technologií v oboru zelené energetiky dlouhodobě klesají a zajímají stále více investorů. A do České republiky už přichází také trend inteligentních sítí neboli Smart Grids, které mají zajistit větší stabilitu nového energetického systému a umožnit běžným spotřebitelům využívat energii efektivněji.

Dlouhá cesta k zelenému Česku

Jak již bylo řečeno, je téměř jisté, že menší zdroje zelené elektřiny sehrají v budoucím energetickém mixu Česka významnou roli. Přesto se ale potýkají se značným množstvím obtíží.

V případě biometanu České republice chybí odpovídající technické normy, vyhláška o požadavcích na kvalitu neodpovídá moderním technologickým možnostem jeho výroby a ani jeho podpora, ač v poslední době se stav zlepšuje, není a dlouhou dobu nebyla zcela dostatečná. Výsledkem je smutný fakt, že má Česká republika více jak trojnásobný nevyužitý potenciál výroby biometanu – zelené varianty zemního plynu, která by jej mohla zcela nahradit v dopravě a podílet se na dekarbonizaci českého energetického sektoru a plynárenství. Využitím maximálního potenciálu biometanu bychom byli v České republice schopni uspořit podle odhadů investiční skupiny EFG až 218 tisíc tun emisí CO_2eq ročně.

Podnikatelé a společnosti ze sektoru obnovitelných zdrojů energie se tak nyní musí soustředit na dva společné cíle: Podněcovat vládní organizace k rychlejší, pružnější reakci na globální změny na energetických trzích a financování OZE projektů i bez nutnosti státní podpory. Růst OZE zcela bez dotací je zatím ve své počáteční fázi a bude významně záležet na budoucí tržní ceně elektrické energie.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie má ovšem také obsahovat pravidla pro budoucí podporu OZE a měla by pomoci s plněním jejich cílů do roku 2030, o kterém se také jedná v Zimním energetickém balíčku. Celoevropský cíl by mohl být nastaven až na 35% podíl OZE na spotřebované energii. Evropská komise přitom původně navrhovala 27% cíl. Zatím každopádně není jasné, jak vysoké budou národní cíle pro jednotlivé země a zda budou závazné.
 

Biometan v cirkulárním systému

Technologie rapotínské bioplynky je založená na principu rozkladu odpadů a s ním spojeným procesem uvolňování plynů. BRO a BRKO přitom jinak končí nevyužité na skládkách, odkud ohrožují krajinu a významně přispívají ke globálnímu oteplování. V roce 2018 například podle ČSÚ na skládkách takto skončilo zhruba 1,90 mil. tun BRO a BRKO, které lze zpracovat na čistou energii pro přibližně 80 tis. domácností. Skládkování je u nás bohužel stále 8. nejvýznamnějším zdrojem z hlediska emisí skleníkových plynů, přičemž právě biologicky rozložitelné materiály jsou zastoupeny ve velkém množství.

Česká republika je v oblasti BRO a BRKO zavázána cílem EU pro redukci skládkování na 35 % v roce 2020 oproti stavu v roce 1995, při současném stavu ale bude tento cíl jen stěží splněn. Dlouze projednávaný konec skládkování se teď zřejmě posune o šest let na rok 2030, kratší prodloužení sněmovní výbor pro životní prostředí nedoporučil. Dobrá zpráva je, že chce naopak zkrátit lhůtu pro větší třídění komunálního odpadu a zvýšit poplatky za skládkování i za svoz odpadu.

„V diskuzi o dalším vývoji energetického byznysu chybí jeden významný prvek, a tím je využití dostupných a efektivních obnovitelných zdrojů fungujících v cirkulárním systému. Mluvím zde o využití potenciálu, který v sobě skrývá výroba i spotřeba biometanu,“ říká k odpadové problematice výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr „V ideál­ním případě si dokážu představit cirkulární systém, ve kterém odpadová bioplynová stanice dokáže ekologicky zlikvidovat bioodpad celého jednoho středně velkého města. Bioplynka postavená v blízkosti takového města by zpátky dodávala levné teplo, elektřinu a zemní plyn, respektive biometan, kterým by se poháněla například vozidla veřejné dopravy,“ uzavírá.