Decentralizace, akumulace, Smard Grid, udržitelnost. Energetická revoluce prostupuje celým Západem. Česko má velký potenciál obnovitelných zdrojů, využívá je ale málo. Jednou z možností je i výroba biometanu z rozložitelného odpadu. Co stojí v cestě dekarbonizace ČR? Na to se podíváme právě na příkladu bioplynových stanic.
Po vzoru Rapotína i do dalších měst
Rapotínská stanice investiční společnosti Energy financial group (EFG) vyrábí jako jediná v ČR biometan z biologicky rozložitelných odpadů (BRO), tedy tzv. zelený plyn s parametry zemního plynu, jehož produkce zanechává neutrální uhlíkovou stopu. BRO a BRKO zpracovává nejdříve na bioplyn a jeho následným upgradingem na biometan, který může být spotřebován v plynovém kotli kdekoliv nejen v Česku, ale v celé Evropě, a jako BioCNG v dopravě. Biometan lze přitom využít ve všech běžných zařízeních na zemní plyn bez nutnosti úprav a podle Komory obnovitelných zdrojů energie má do roku 2030 nahradit zemní plyn až ve čtvrtině českých domácností.
Právě takové menší obnovitelné energetické zdroje by vzhledem k jejich velkému zastoupení v ČR měly postupně vyrábět větší podíl české energie a suplovat tak stávající dodávky plynu ze zahraničí. Důvody jsou nasnadě: Moderní zdroje, využívající energii vody, větru, slunečního záření nebo biomasy a odpadů, mají pomoci v současném odchodu Česka od uhlí. Zatím jsou sice uhelné elektrárny spolu s jadernými reaktory v Temelíně a Dukovanech základem tuzemské energetiky a teplárenství, ale do budoucna by měly ustupovat právě obnovitelným zdrojům. Nevýhody závislosti na fosilních zdrojích teď navíc zvýraznily i dopady koronavirové pandemie na globální ekonomiku, přičemž biometan má stejné vlastnosti jako zemní plyn z Ruska či odjinud, a může ho tedy nahradit.
Potenciál obnovitelného zemního plynu
V Rapotíně využívají jako obnovitelný zdroj například prošlé potraviny z obchodních řetězců, gastronomických provozoven nebo odpadní biomasu. To vše navíc umí zpracovat včetně obalů. Certifikovaná stanice na výrobu biomasy a biopaliv takto ročně využije 30 tisíc tun odpadu na energii až pro 2 tisíce domácností, nebo BioCNG až pro 3 tisíce automobilů s nájezdem 8 tis. km/rok. V rámci běžných biopaliv má BioCNG nejnižší emise skleníkových plynů a nejnižší spotřebu energie v celém svém životním cyklu – zejména, pokud je produkován z biologicky rozložitelných odpadů. Obrovská výhoda biometanu oproti jiným obnovitelným zdrojům pak spočívá v tom, že je možné jej vyrábět kontinuálně bez závislosti na počasí. Navíc má akumulační potenciál: Je možné jej uložit a skladovat.
Přechod k obnovitelným zdrojům nejspíše urychlí i Evropská komise, která vydělila částku 750 miliard eur na dosažení cíle uhlíkové neutrality evropských zemí do roku 2050. Ceny technologií v oboru zelené energetiky dlouhodobě klesají a zajímají stále více investorů. A do České republiky už přichází také trend inteligentních sítí neboli Smart Grids, které mají zajistit větší stabilitu nového energetického systému a umožnit běžným spotřebitelům využívat energii efektivněji.
Dlouhá cesta k zelenému Česku
Jak již bylo řečeno, je téměř jisté, že menší zdroje zelené elektřiny sehrají v budoucím energetickém mixu Česka významnou roli. Přesto se ale potýkají se značným množstvím obtíží.
V případě biometanu České republice chybí odpovídající technické normy, vyhláška o požadavcích na kvalitu neodpovídá moderním technologickým možnostem jeho výroby a ani jeho podpora, ač v poslední době se stav zlepšuje, není a dlouhou dobu nebyla zcela dostatečná. Výsledkem je smutný fakt, že má Česká republika více jak trojnásobný nevyužitý potenciál výroby biometanu – zelené varianty zemního plynu, která by jej mohla zcela nahradit v dopravě a podílet se na dekarbonizaci českého energetického sektoru a plynárenství. Využitím maximálního potenciálu biometanu bychom byli v České republice schopni uspořit podle odhadů investiční skupiny EFG až 218 tisíc tun emisí CO2eq ročně.
Podnikatelé a společnosti ze sektoru obnovitelných zdrojů energie se tak nyní musí soustředit na dva společné cíle: Podněcovat vládní organizace k rychlejší, pružnější reakci na globální změny na energetických trzích a financování OZE projektů i bez nutnosti státní podpory. Růst OZE zcela bez dotací je zatím ve své počáteční fázi a bude významně záležet na budoucí tržní ceně elektrické energie.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie má ovšem také obsahovat pravidla pro budoucí podporu OZE a měla by pomoci s plněním jejich cílů do roku 2030, o kterém se také jedná v Zimním energetickém balíčku. Celoevropský cíl by mohl být nastaven až na 35% podíl OZE na spotřebované energii. Evropská komise přitom původně navrhovala 27% cíl. Zatím každopádně není jasné, jak vysoké budou národní cíle pro jednotlivé země a zda budou závazné.
Biometan v cirkulárním systému
Technologie rapotínské bioplynky je založená na principu rozkladu odpadů a s ním spojeným procesem uvolňování plynů. BRO a BRKO přitom jinak končí nevyužité na skládkách, odkud ohrožují krajinu a významně přispívají ke globálnímu oteplování. V roce 2018 například podle ČSÚ na skládkách takto skončilo zhruba 1,90 mil. tun BRO a BRKO, které lze zpracovat na čistou energii pro přibližně 80 tis. domácností. Skládkování je u nás bohužel stále 8. nejvýznamnějším zdrojem z hlediska emisí skleníkových plynů, přičemž právě biologicky rozložitelné materiály jsou zastoupeny ve velkém množství.
Česká republika je v oblasti BRO a BRKO zavázána cílem EU pro redukci skládkování na 35 % v roce 2020 oproti stavu v roce 1995, při současném stavu ale bude tento cíl jen stěží splněn. Dlouze projednávaný konec skládkování se teď zřejmě posune o šest let na rok 2030, kratší prodloužení sněmovní výbor pro životní prostředí nedoporučil. Dobrá zpráva je, že chce naopak zkrátit lhůtu pro větší třídění komunálního odpadu a zvýšit poplatky za skládkování i za svoz odpadu.
„V diskuzi o dalším vývoji energetického byznysu chybí jeden významný prvek, a tím je využití dostupných a efektivních obnovitelných zdrojů fungujících v cirkulárním systému. Mluvím zde o využití potenciálu, který v sobě skrývá výroba i spotřeba biometanu,“ říká k odpadové problematice výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr „V ideálním případě si dokážu představit cirkulární systém, ve kterém odpadová bioplynová stanice dokáže ekologicky zlikvidovat bioodpad celého jednoho středně velkého města. Bioplynka postavená v blízkosti takového města by zpátky dodávala levné teplo, elektřinu a zemní plyn, respektive biometan, kterým by se poháněla například vozidla veřejné dopravy,“ uzavírá.
