Nedá se říci, že na vině změn klimatu je jen spalování fosilních paliv. K vývoji skleníkových plynů také negativně přispívá špatné zacházení s odpady. Celosvětově! My v Evropě, ještě lépe doma v Česku, si dovedeme představit, kde odpady v rámci našeho území vznikají, kde a jak jsou tříděny, skládkovány, likvidovány či jinak využívány.
Víme, že z 1 kg biologicky rozložitelného odpadu vznikne 0,084 m³ CH4. Pak také víme, že se z loni vyprodukovaných dvou milionů BRO v ČR do atmosféry uvolní 159 mil. metrů krychlových CH4 s ekvivalentem škodlivého působení jako 3,7 mld. m³ CO2.
Je tu hodně čísel, která působí děsivě. Proto je potřeba se zamyslet, co má mít přednost – jestli rozvíjení využití různých druhů obnovitelných zdrojů, které jsou “zadarmo” (voda, vítr, mořský příboj, zemské teplo), nebo trefit dva terče najednou – vyrobit energie likvidací ekologické hrozby.
Když v Česku využijeme všechen biologicky rozložitelný odpad, získáme tolik biometanu, že na něj osobní auta ujedou 2 985 074 627 kilometrů, tedy při ročním průměrném nájezdu 15 000 km může zcela pokrýt spotřebu 199 000 automobilů (přibližně tolik nových automobilů je ročně přihlášeno v ČR do provozu).
Zpracování biologicky rozložitelného odpadu se nedá nic vyčítat – neškodí životnímu prostředí – naopak, produkuje energie – buď k okamžité spotřebě – teplo, nebo k odložené spotřebě – elektřina a biometan. Poslední, co zbyde, je minerální hnojivo.
