Biometan z biologicky rozložitelného odpadu, vyráběný jako lokální alternativa zemního plynu, je jedním z klíčových prvků transformace energetiky směrem k udržitelnosti. Jeho rozvoj v rámci EU ale brzdí absence jednotných pravidel pro přeshraniční obchod a rozdílné systémy podpory v členských státech. V evropském obchodu s biometanem dominují země jako je Německo a Nizozemsko, zatímco Česko je teprve na začátku. K rozvoji by u nás ale mohlo přispět nové schéma podpory biometanu připravované Ministerstvem průmyslu a obchodu, které by mělo vstoupit v platnost na začátku roku 2026.
Díky svému přínosu k plnění klimaticko-energetických cílů a snižování emisí skleníkových plynů je biometan považován za jednu z nejperspektivnějších forem energie z obnovitelných zdrojů. Jeho obchod v rámci Evropské unie je ale dosud problematický. „Každá členská země například dosud používá jiná pravidla pro vydávání a uznávání záruk jeho původu,“ upozorňuje ředitel divize EFG Commodities Petr Voltr a dodává, že „nedostatečně rozvinutý přeshraniční trh může mít negativní vliv i na rozvoj lokání produkce jednotlivých zemí, které naráží na nedostatečnou poptávku.“ Takovým případem je i Česká republika, která navíc na rozdíl od jiných států EU dosud nemá standardizovaný ani postup lokální provozní podpory.
Podle aktuálních dat Evropské unie se pouze malá část biometanu spotřebovává mimo zemi jeho výroby. Důvod je právě ten, že obchod s biometanem mezi státy často provází složitá administrativa spojená s certifikací emisních úspor a prokazováním jeho záruk původu. Tento proces se stát od státu liší, což obchod zpomaluje. Situaci by však měla v příštích letech zpřehlednit Unijní Databáze pro biopaliva (UDB), která propojí národní databáze členských států a usnadní sledování přeshraničních transakcí i vykazování národních klimaticko-energetických cílů.
Významnou překážkou přeshraničního obchodu s biometanem je i různá forma podpor a dotací na jeho výrobu v jednotlivých státech Evropy. Například Německo a Nizozemsko již v 90. letech zavedly podporu obnovitelných zdrojů energie, a jsou tak nyní poměrně daleko v jejich rozvoji, což se odráží i na oblasti biometanu. Tyto země tak podporují nejen jeho domácí produkci, ale i export. Naopak státy jako Česko a Slovensko teprve zavádějí nová schémata podpory, která by však při správném nastavení měla zajistit pro výrobce v rámci tuzemského i evropského trhu větší konkurenceschopnost.
„Pro další rozvoj oboru je zásadní nejen harmonizace pravidel přeshraničního obchodu, ale také výraznější podpora domácí poptávky. Přijetí efektivních nástrojů pro obchod s biometanem, které zpřehlední podmínky pro jeho výrobce, může pak napomoci v plnění klimatických cílů jednotlivých zemí i rozvoji moderní energetiky,“ vysvětluje Petr Voltr.
Pomůžou aukce na provozní podporu?
V Česku má nedostatky špatně organizovaného trhu s biometanem a nízkou tuzemskou poptávku po biometanu zefektivnit nové schéma podpory připravované Ministerstvem průmyslu a obchodu. To by mělo začít platit od 1. ledna 2026 s novelou zákona v rámci tzv. balíčku LEX OZE III. Je vystavěno na principu třech aukcí, které na sebe logicky navazují a doplňují se.
První z nich zvolí tzv. povinně vykupujícího plynu, který zajistí od výrobců garantovaný výkup biometanu za ceny navázané na průměrné spotové ceny zemního plynu v daném měsíci.
Druhá již bude určena pro provozovatele biometanových stanic, kteří určí tzv. referenční aukční cenu. Tato aukce by měla reprezentovat cenu, za kterou bude výrobce ochoten dlouhodobě vyrábět biometan a dodávat ho do plynárenské soustavy. Podmínkou pro účast v ní a následnou výplatu podpory bude splnění kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů. Výrobce musí rovněž počítat s tím, že v případě využití podpory nebude mít nárok na vydání záruk původu.
Třetí aukce, spravovaná operátorem trhu (OTE, a.s.), nabídne záruky původu biometanu, které nabude od výrobců registrovaných k provozní podpoře.
