Minulý týden podpořil Evropský parlament zahrnutí zemního plynu a jaderné energie mezi tzv. zelené investice v rámci evropské taxonomie udržitelných investic. Proti tomuto delegovanému aktu může ještě vznést námitku Rada EU, nebo jej mohou napadnout členské státy. Pokud se tak nestane, vstoupí v platnost 1. ledna 2023 a energetickým zdrojům na zemní plyn a jádro se za určitých podmínek otevře cesta k výhodnějšímu financování. Oslovení analytici se shodují, že je to pro Česko dobrá zpráva. Co to však bude znamenat pro rozvoj biometanu?
Cíle unijní taxonomie odpovědného investování
Taxonomie v EU platí už od roku 2020. Jedná se o klasifikaci účastníků a nástrojů trhu podle hospodářských činností, technologií a zdrojů. Například se zvažuje, jak jsou ohleduplní ke klimatu, ale také jak si stojí ve věcech sociálních otázek jako jsou rovné příležitosti či férový přístup k stakeholderům. Podle Evropské komise by měla taxonomie zprůhlednit prostředí pro investory, aby věděli, jak si jejich investice, respektive podpořené projekty, stojí vůči životnímu prostředí. Bankovní subjekty zase mají informovat o tom, zda nabízejí produkty v souladu s taxonomií, aby se klienti mohli o investici informovaně rozhodnout.
Komise se domnívá, že v ekologické transformaci hrají svou úlohu soukromé investice do plynu a jádra. Navrhla proto, aby byly některé činnosti v této oblasti klasifikovány jako přechodné, přispívající ke zmírňování změny klimatu. Tato klasifikace je časově omezená a závisí na konkrétních podmínkách a požadavcích na transparentnost.
Do 31. prosince 2035 musí být v nových elektrárnách zemní plyn 100% nahrazen jeho nízkoemisní alternativou.
Rozhodnutí Evropského parlamentu, který podpořil dočasné zařazení jádra a plynu mezi takzvané zelené investice, je dobrou zprávou pro českou ekonomiku, shodují se experti a analytici. Zároveň se jedná o první úspěch českého předsednictví v Radě EU.
Zelené jádro a plyn? Jen za určitých podmínek
„Zařazení zemního plynu mezi přechodně obnovitelné zdroje energie v rámci evropské taxonomie se může stát impulzem pro dynamický rozvoj biometanového odvětví napříč celou Evropou.“
Aby mohl být zemní plyn v investičním světě považován za udržitelný, nové elektrárny musí mít stavební povolení do roku 2030 a vyrábět energii, kterou nelze vyrobit z obnovitelných zdrojů. Výrobní zdroje jsou navíc povinné splnit emisní limit. Konkrétně do 31. prosince 2035 pak musí být v nových elektrárnách zemní plyn 100% nahrazen jeho nízkoemisní alternativou.
Vzhledem k podmínkám, které musí nové plynové elektrárny splňovat, aby mohly být považovány za udržitelné, musí být přizpůsobeny přechodu od spalovaní zemního plynu ke spalování jeho zelenějších alternativ. Těmi je zamýšlen zejména vodík a biometan.
Vodíková infrastruktura je zatím v celosvětovém měřítku „v plenkách“ a bude vyžadovat ohromné investice. O nahrazení zemního plynu vodíkem se tak dá uvažovat spíše v dlouhodobém horizontu.
Naproti tomu technologie výroby biometanu je již dostupná, vyzkoušená a plně fungující v praxi. Takže v případě správného nastavení legislativního a finančního prostředí se zařazení zemního plynu mezi přechodně obnovitelné zdroje energie v rámci evropské taxonomie může stát impulzem pro dynamický rozvoj biometanového odvětví napříč celou Evropou.
