Podle posledních dat se investice do OZE v roce 2020 zpomalily jen mírně, covidová krize je více nepoznamenala. OSN v roce 2020 například v důsledku pandemie oznámila 40% pokles přímých zahraničních investic ve všech odvětvích, přičemž obnovitelnou energii označila jako nejméně zasaženou oblast.

Data ukazují, že investice do „zelených“ projektů sice byly ovlivněny situací kolem Covid-19, ale zdaleka ne tolik, jak se očekávalo. Počet přímých zahraničních investic (FDI) do projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů globálně během první poloviny roku 2020 klesl pouze o 5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 (podle údajů z Orbis Crossborder Investment).

I při zvážení období 2. čtvrtletí roku 2020, kdy současná krize nejvíce ovlivňovala světové trhy, zahraniční investice do projektů v sektoru obnovitelných zdrojů meziročně poklesly pouze o 24 %. Podle OSN přitom ostatní odvětví zaznamenala až 40% pokles FDI. Obnovitelné zdroje by tak měly představovat nejméně rizikovou investiční oblast. Po celou dobu pandemie přitom hlásily přední společnosti zabývající se obnovitelnou energií investiční stabilitu, a to prakticky bez výjimky.

Evropská expanze

Investiční apetit v oblasti udržitelných projektů je aktuálně nejsilnější v Evropě, přičemž kontinent hlásil v roce 2020 větší podíl přímých zahraničních investic do OZE než v posledních letech. V letech 2017–2019 byla Evropa domovem 29 % světových FDI v odvětví obnovitelné energie. V letošním roce se tento podíl zvýšil na 49 %. Vzestup je součástí dlouhodobějšího trendu, Evropa v posledních čtyřech letech neustále zvyšuje svůj podíl projektů v oblasti.

Nárůst akvizic i investorů

Akvizicí v sektoru obnovitelných zdrojů energie za poslední dva roky výrazně přibylo a vzhledem k předchozím faktům lze očekávat, že nyní aktivita investorů v oblasti OZE ještě zesílí.

Digitální infrastruktura a čistá energie se aktuálně staví do role oblastí, které investoři mohou hned z několika důvodů upřednostňovat. Vynáší a jsou takzvaně „odpovědné“, tedy zapadající do koncepce budování lepšího světa. A virus je prakticky ještě akceleroval, protože tato odvětví se v současné ekonomické recesi ukázala jako silnější a potřebnější.

Zatímco fosilní generace se často nedokázala vyrovnat s volatilitou na trhu, obnovitelná energie zvýšila svůj význam i v důsledku nově nastolených tržních podmínek. Technologie pro zpracování obnovitelných zdrojů začínají být levnější a pokročilejší a když k tomu přičteme rychlý vývoj baterií, může sektor OZE reagovat na poptávku po energii pružněji, než tradiční průmysl. Například baterie v OZE jsou k dispozici, kdykoli je potřebujete – ve srovnání s generátory fosilních paliv, které trvají až 30 minut, než se rozchodí. Je však třeba říci, že obnovitelné zdroje spojené s bateriemi zůstávají pouze malou částí celkového trhu a technologie je stále v rané fázi.

Vítězové a poražení

Posun investorů směrem k čisté energii je patrný na výkonech energetických společností na akciovém trhu. U těch, které se zabývají obnovitelnými zdroji, stoupla na vyšší úroveň, než byla na začátku měřeného období. Ceny ropných a plynárenských společností se ale dosud nezotavily.

Sentiment trhu způsobuje, že do čisté energie investují i společnosti závislé na fosilních palivech. Americká společnost GE Power je jedním z největších a nejznámějších konstruktérů elektráren na světě a v září oznámila, že upustí od stavby nových uhelných elektráren. Mnoho ropných společností zaměřuje dlouhodobou strategii téměř výhradně na zelenou energii, například BP Global, která slíbila, že do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Odpovědnější k planetě a jejím zdrojům se snaží být giganti jako Shell, Microsoft a tisíce dalších velkých společností po celém světě.

Reakce vlády

Vlády po celém světě už vyhlásily záměr „zeleného“ oživení ekonomiky po krizi a předložily mnoho plánů přechodu na obnovitelnou energii. Také Evropská unie vyčlenila 30 % ze svého obnovovacího balíčku Covid-19 ve výši 750 miliard EUR na investice do zelené a digitální transformace. Přičemž úroveň vládní podpory opět posiluje touhu investorů po čisté energii.

V září představila německá vláda plány, v nichž má být až 65 % ​​veškeré elektřiny v zemi do roku 2030 vyrobeno z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Během prvních tří čtvrtletí roku 2020 tvořily OZE 48 % německé elektřiny.

Mezi další země, které učinily podobné závazky, patří Jižní Korea, která se na zelené investice do obnovy zavázala investovat 52 miliard USD, a Čína, která na Valném shromáždění OSN slíbila, že do konce tohoto desetiletí začne snižovat celkové emise. Jako největší producent emisí CO2 na světě chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.  

Vzhledem k tomu, že vlády, investoři, a dokonce i ropné společnosti navyšují své závazky k tomuto odvětví, vypadá to, že obnovitelná energie nejenže přežije pandemii, ale ještě ji to posílí.