Netřeba pochybovat o tom, že klimatické změny a ochrana životního prostředí budou stejně jako v roce 2019 i v roce letošním velmi významným tématem. Ba co víc, dá se očekávat, že firmy i politici po celém světě budou v roce 2020 klást na toto téma ještě větší důraz.
Ať už v roli zákazníků nebo jako voliči, budou lidé po celé planetě výrazně promlouvat do chování a přístupu firem či vlád. Původní impuls, který dala zejména mladé generaci švédská aktivistka Greta Thunberg se však nepochybně začne proměňovat. Původní možná až zbrklá reakce se bude racionalizovat. Lidé si totiž postupem času uvědomili, že nelze bezmyšlenkovitě žádat okamžitý přechod na zelenou energii, ale že je potřeba důkladně plánovat, aby přechod na čisté zdroje neomezoval hospodářský růst. A v tom jim zejména vlády půjdou velmi rády naproti.
Boj s klimatickými změnami má za jednu ze svých priorit také nedávno zvolená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Ta při své kandidatuře představila plán podobný americkému Green New Deal, který má za cíl snížit emise na nulu do roku 2050. Jeho prosazování sice nebude jednoduché, protože členské státy Evropské unie nejsou povinné plán aplikovat, ale nepochybně bude hrát výraznou roli v postupné přeměně struktury energetických zdrojů.
Co také může výrazně promluvit do dalšího energetického směřování planety budou podzimní americké prezidentské volby. Demokratičtí kandidáti totiž mají výrazně pozitivní vztah k intenzivnímu boji s klimatickými změnami a pokud by některý z nich opravdu uzmul prezidentský post z rukou Donalda Trumpa, můžeme očekávat výrazné kroky směrem k uhlíkové neutralitě.
