Podpořit třídění komunálních odpadů a efektivní zpracování kuchyňských odpadů s živočišnou složkou, které dosud z velké části končí bez jakéhokoliv užitku na skládkách, je jedním z cílů připravované vyhlášky zákona o odpadech. S její účinností projednávanou k začátku roku 2027 či 2028 by měly mít obce povinnost separovat gastroodpad od směsného komunálního odpadu. Ve více než dvaceti českých městech a obcích nyní již úspěšně probíhá sběr tohoto druhu odpadu také prostřednictvím projektu „tridimgastro.cz“ společnosti Energy financial group (EFG), která se do připomínkování nové vyhlášky zapojila. Chce tak pomoci k zavedení funkčního odpadového systému v obcích. Ten by měl nejen zmenšit objem odpadu na skládkách, ale také přispět k produkci zelené energie.
Objem skládek v Česku by mohl klesat i tříděním kuchyňského odpadu neboli gastroodpadu, který běžně tvoří až třetinu obsahu tzv. černých popelnic. Kuchyňské zbytky z domácností je totiž možné namísto skládkování využívat jako obnovitelný zdroj a zpracovávat je na zelenou elektřinu, teplo a biometan (BioCNG). Ministerstvo životního prostředí proto plánuje podpořit efektivní využití těchto odpadů prostřednictvím vyhlášky 273/21 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška by přitom měla vstoupit v platnost už zkraje roku 2025, přičemž účinnost je právě projednávána k lednu roku 2027 či 2028.
Na co by se měly města a obce připravit?
Využít energetický potenciál biologicky rozložitelného odpadu a ekologicky ho recyklovat je možné pouze po jeho vytřídění. Podle chystané vyhlášky, která má být vydána k odpadovému zákonu, by proto česká města a obce měly mít brzy povinnost zavést systém odděleného sběru těchto kuchyňských odpadů. Zapojit se do něj budou moci zejména domácnosti a po případné dohodě s obcí další původci odpadu jako jsou restaurace, školní jídelny nebo kantýny nemocnic.
„Pro obce bude zásadní zajistit k separaci kuchyňského odpadu také vhodné nádoby se speciálním těsněním a uzavírací sponou, které zamezí úniku tekutých složek a šíření zápachu. Tyto nádoby, s nimiž máme v rámci projektu ‚Třídím gastro‘ zkušenosti, umožňují odpad i snadno svézt a lze je bez problému hygienicky vyčistit,“ doporučuje Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics.
Podle odhadů by se mohlo po třech letech povinného sběru gastroodpadu v Česku ročně vysbírat zhruba 600 tisíc tun kuchyňského odpadu. Vyhláška však obsahuje výjimku, která by umožnila obcím vyhnout se této povinnosti, pokud prokážou, že veškerý tento odpad jejich obyvatelé kompostují. „Ačkoliv se stejný přístup uplatňuje například na Slovensku, z našich zkušeností z praxe se obáváme, že by mohl být v Česku problematický. Čestná prohlášení obcí a distribuce kompostérů občanům totiž nemusí poskytovat dostatečnou záruku, že veškerý kuchyňský odpad skutečně skončí tam, kde má. Nedostatečná kontrola domácího kompostování živočišných zbytků může navíc vést k rizikovým situacím, jako je výskyt plísní, škůdců nebo šíření zápachu v okolí domů. Ukládáním gastroodpadu do speciálně upravených sběrných nádob je nicméně těmto problémům možné předejít,“ doplňuje Ondřej Černý.
Skupina EFG prostřednictvím projektu „tridimgastro.cz” dokazuje, že kuchyňské zbytky či prošlé potraviny lze efektivně využívat jako obnovitelný zdroj energie. Za téměř tři roky jeho fungování si třídění gastroodpadu osvojilo už přes dvacet českých měst a obcí v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Recyklovaný odpad díky tomu namísto skládkování putuje do biometanových stanic EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS, kde se zpracovává na nízkoemisní plyn, elektřinu a teplo.
„Díky modernizaci stanice ve Vyškově a instalaci nové jednotky na výrobu biometanu v Rapotíně jsme nyní připraveni přijímat větší množství odpadu a přispět tak k naplnění cílů legislativy. Chystáme se také spustit provoz nových odpadových bioplynových stanic v našem portfoliu,“ uzavírá výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.
Z veškerého biologicky rozložitelného odpadu, kterého v Česku vyprodukujeme až dva miliony tun, by podle odhadu skupiny EFG bylo možné ročně vyrobit BioCNG pro zhruba 150 tisíc automobilů s průměrným nájezdem deset tisíc kilometrů nebo zelený plyn (biometan) až pro 130 tisíc domácností po celý rok.
