Evropská komise oznámila jako součást svého plánu REPowerEU cíl vyrábět do roku 2030 v rámci EU 35 mld. m3 obnovitelné varianty biometanu. V cestě obnovitelné varianty zemního plynu se dá tato událost považovat za historický krok vpřed. Pokud ale chceme navrhované cíle splnit, musíme urychlit některé legislativní kroky.
Biometan se momentálně dost často skloňuje v souvislosti s energetickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině. Představuje totiž jednu z cest, jak dosáhnout větší energetické soběstačnosti a menší závislosti na Rusku. Evropská unie ve svém plánu REPowerEU hodlá do roku 2030 navýšit výrobní kapacity obnovitelného plynu 11x oproti roku 2020. Ty by měly v zemích EU nahradit 20 % ruského zemního plynu udržitelnou a ve výsledku také dostupnější variantou.
Biometan z odpadu, náhrada zemního plynu
Dnes EU produkuje 3 mld. m3 biometanu, přičemž nárůst na 35 mld. m3 vyžaduje mobilizovat udržitelné zdroje biomasy, především odpady a zbytky. K tomu by bylo v rámci států Unie potřeba vybudovat přibližně pět tisíc nových výroben tzv. zeleného plynu. Z technického hlediska je to během následujících osmi let reálné, a také rentabilní. Přibližně 80 mld. €, které budou potřeba na kapitálové investice, umožní produkovat biometan s vynaložením podstatně nižších nákladů, než jaká byla cena zemního plynu za několik posledních měsíců, a to i po odečtení ceny povolenky CO2.
Na rozvoj biometanového trhu se připravuje i ČR
Biometan by u nás mohl v roce 2030 mohl pokrýt 5–10 % spotřeby zemního plynu v ČR. Počítá se s tím, že vzniknou nové biometanové stanice a stávající bioplynové stanice projdou konverzí na výrobu tohoto zeleného plynu. Na této cestě se mimo jiné již mnoho povedlo: Díky novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie je už například jasnější definice podílu distributorů biometanu na nákladech pro jeho výrobu.
Přesto je ve výrobě biometanu proti některým vyspělým státům Evropské unie Česko na začátku. Výstavba bioplynek, které produkují biometan, je náročná technologicky i investičně, ale podpora rozvoje obnovitelných zdrojů zůstává spíše v teoretické než praktické rovině. Ke spuštění provozní podpory biometanu například chybí rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o její výši.
Pro Česko bude klíčové urychlit legislativu
„Jako EFG se s tímto stavem už dokážeme vyrovnat díky zkušenosti s financováním stavby a provozu první biometanové stanice v Česku v Rapotíně. Díky naší praxi víme, že projekty z oblasti produkce biometanu jsou dlouhodobě rentabilní i bez dotací. Pro nováčky v oboru bude ale nejistota v oblasti dotační a investiční podpory nevyhnutelně stresující a způsobí jim množství problémů, které ve důsledků zpomalí cestu celého Česka k zelené transformaci,“ říká k situaci Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny EFG. Stát by měl proto co nejdříve spustit programy podpory s vhodnými parametry, dodává. Investoři podle něj potřebují také urychlit proces stavebního povolení. I o tom se má jednat v rámci Evropské unie, a to už tento měsíc.
To všechno jsou další kroky, s nimiž by se měl plán na významné nahrazení ruského plynu ekologickou variantou v podobě vyrovnat. Naším společným cílem by mělo být, abychom přitom dokázali využít již existujících zkušeností z praxe. Jisté každopádně je, že v rozvoji biometanového trhu nyní nastává skutečný posun. A vzhledem k navrhovaným cílům EU a válečnému stavu lze předpokládat, že bude tento vývoj nyní ještě rychlejší, efektivnější a udržitelnější.