Vzhledem k poslednímu vývoji situace na Ukrajině se nedá vyloučit úplné zastavení dodávek plynu z Ruska. Výsledkem těchto zpráv je ohromná nejistota panující na evropském trhu se zemním plynem, která žene cenu této komodity nahoru. Cestu ven z krize přinese až diverzifikace plynových zdrojů spolu a navýšení lokální produkce s důrazem na obnovitelné zdroje, tvrdí odborníci.
Ruská armáda vpadla na Ukrajinu. Nejistota ohledně dalšího vývoje situace drtí trh s plynem, což ještě prohlubuje evropskou energetickou krizi. Jednou z cest, jak se jí do budoucna vyhnout, je snížit naši závislost na ruském zemním plynu. To by mělo umožnit, mimo jiné, i navýšení domácí produkce biometanu v nadcházejících letech.
Zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 je v nedohlednu, protože Německo zastavilo jeho certifikaci. Bývalý ruský premiér Dmitrij Medvěděv vyhrožuje, že cena zemního plynu pro Evropu se zdvojnásobí. Vzhledem k poslednímu vývoji situace na Ukrajině, se nedá vyloučit ani úplné zastavení dodávek plynu z Ruska, jakkoliv by to bylo pro Ruskou federaci ekonomicky zraňující.
Nekončící napětí v souvislosti se situací na Ukrajině spolu s faktem, že si největší exportér plynu na světě, ruský polostátní koncern Gazprom, znovu nezarezervoval kapacitu plynovodu Jamal na březen, tak ještě prohlubují obavy z nekončící energetické krize, jakou moderní Evropa ještě nezažila. Bezprostřední úlevu by mělo přinést počasí. Předpověď totiž slibuje v Evropě mírný zbytek zimy. V dlouhodobějším časovém horizontu by pak mělo pomoci snížení závislosti Evropy na zemním plynu z Ruska.
BIOMETAN JE JEDNA Z ALTERNATIV K RUSKÉMU PLYNU
Alternativu k ruskému plynu se již snaží vysocí funkcionáři Evropské unie zajišťovat. Jedná se o možnosti dodávek LNG z Kataru či Nigérie. LNG je však dražší než zemní plyn dovedený do Evropy plynovody, a jeho dodávky jsou navíc vázány dlouhodobými kontrakty, tudíž nejsou moc flexibilní.
Dalším krokem ke snížení spotřeby, respektive k náhradě zemního plynu, je evropská taxonomie týkající se financování nových energetických zdrojů spalujících plyn. Pokud mají být tyto zdroje výhodně financovány z evropských peněz, musí být připraveny do roku 2035 upustit od spalování fosilního zemního plynu a přejít kompletně na plyny s nízkou uhlíkovou stopou. Počítá se tedy s postupným nahrazováním zemního plynu vodíkem a biometanem. Používání vodíku k energetickým účelům je v České republice, posléze i v celé Evropě, teprve v experimentální fázi. Jak je to ale s biometanem? Může právě on být tím faktorem, který Česku pomůže se aspoň částečně vymanit z ruského plynového sevření?
Biometan je jediný energeticky využitelný plyn, který může Česká republika sama produkovat. Vyrábí se upgradingem bioplynu, který je generován v bioplynových stanicích. Ty mohou být zemědělské, nebo odpadářské. Nespornou výhodou druhých jmenovaných je, že jako vstupní surovinu spotřebovávají biologicky rozložitelný odpad z gastroprovozů či velkoobchodů s potravinami, který by jinak skončil na skládkách. Tím naplňují myšlenku oběhového hospodářství.
BIOMETAN V ČESKÝCH PODMÍNKÁCH
Celkem je v Česku kolem 600 bioplynových stanic, nicméně pouze jedna je vybavena technologií na výrobu biometanu. Tou je bioplynka v Rapotíně, kterou před devíti lety začala provozovat Energy financial group a.s. a v roce 2019 zde byla spuštěna produkce biometanu. V případě, že by měl biometan opravdu začít nahrazovat zemní plyn v české plynárenské soustavě, musí začít rychle narůstat počet zdrojů tohoto zeleného plynu.
Jejich výstavbu přitom podporuje evropská taxonomie, jak bylo již výše zmíněno, takže se dá očekávat, že se tímto směrem bude pravděpodobně orientovat i samotný trh a jeho účastníci. To potvrzuje i Tomáš Voltr, výkonný ředitel EFG, tedy společnosti, která byla a je v Česku v sektoru biometanu průkopníkem. „Na biometan dodávaný do plynárenské soustavy chceme mimo Rapotína přejít i ve Vyškově. Plánujeme pak i další projekty, do roku 2026 je cílem EFG mít v provozu pět biometanových stanic,“ poodhalil Voltr plány společnosti v nejbližších letech.
„Do roku 2026 je cílem EFG mít v provozu pět biometanových stanic.“
Tomáš Voltr
Když se k EFG přidají i další hráči na energetickém trhu, mohl by se z biometanu opravdu stát významný energetický zdroj, který by závislost na ruském zemním plynu aspoň trochu zmírnil. Potenciál na to Česká republika má a technologie jsou již dostupné. Pokud začne budování nových biometanových zdrojů nahrávat také domácí legislativa, může to proces výstavby ještě urychlit. Vzorem pak Česku může být Francie. Ta jako evropský lídr v produkci biometanu v posledních dvou letech vybudovala přes 200 nových zdrojů. V celé Evropě pak během posledního roku a půl vzniklo přes 300 nových produkčních míst biometanu.
Zdroje: Bloomberg.com, Bloomberg Markets, seznam.cz, European Biogas Association
